Změny v paušálních výdajích po novele zákonem 170/2017 Sb.

Novela zákona o daních z příjmů číslo 170/2017 Sb., která mění zákon o daních z příjmů ve věci výdajových paušálů snižuje limitní výši paušálních výdajů tak, že pro uplatnění plné výše paušálních výdajů (30 %, 40 %, 60 % a 80 % z dosažených příjmů) se vychází ze snížené limitní výše příjmů 1 mil. Kč, do novely platila limitní výše příjmů pro výdajový paušál  2 mil. Kč.

Novela dále stanoví, že i poplatník, který je účetní jednotkou, vede tzv. „podvojné účetnictví“ vychází při stanovení paušálních výdajů z evidence příjmů podle § 7 odst. 8 ZDP, a nikoliv z výnosů vykazovaných ve vedeném účetnictví. Nebo-li pro účely paušálních výdajů se vždy vychází ze skutečně inkasovaných příjmů.

Pro zdaňovací období roku 2017 při uplatňování výše paušálních výdajů, přicházejí do úvahy dvě možné  varianty:

  • buď vyjde poplatník z původního limitu výdajových paušálů 2 mil. Kč a potom nesmí uplatnit slevu na manželku ani na děti, pokud součet dílčích základů z podnikání ( § 7) a nájmu ( 9)  ZDP, u kterých byly uplatněny paušální výdaje, je vyšší než 50 % celkového základu daně
  • nebo vyjde z nového limitu  výdajových paušálů 1 mil. Kč a může uplatnit slevu na manželku a děti  i v případě že příjmy z podnikání když součet dílčích základů z podnikání (§7) a nájmu (§9) je vyšší než 50% z celkového základu daně

Za rok 2017 je  ještě možné zvolit nižší  variantu daně.

Právní stát a „kausa Lafata“

Rozsudkem  Nejvyššího správního soudu (NSS) č.j.  Afs 278/2016 – 54 bylo přiznáno profesionálnímu sportovci s živnostenským listem na činnost fotbalisty právo na uplatnění vyšších tzv. paušálních nákladů ( a tím i nižší daně), než kdyby živnostenský list neměl a činnost vykonával jako tzv. nezávislé povolání. Zdá se, že státní správa rozsudek akceptuje. Teď se objevují  protichůdné názory, které však  pomíjí hlavní sdělení NSS v této věci. Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku deklaroval, že výběr daní musí probíhat podle jasných pravidel a jestliže je  v České republice  s ohledem na neujasněnost právní úpravy v zásadě možné vykonávat samostatnou činnost profesionálního sportovce dle § 7 zákona o daních z příjmů buďto jako živnost, nebo jako nezávislé povolání, nelze za daného právního stavu daňový subjekt nutit, aby zvolil ten způsob, který je vhodnější z hlediska fiskálních zájmů státu.  Nebo-li stát nesmí zneužívat nejasnou právní úpravu, aby vybral co nejvyšší daně. Mám za to, že uvedené závěry NSS jsou podložené a obecně aplikovatelné.

O podvodu na dani z přidané hodnoty se zřetelem ke všem okolnostem jste mohli nebo nemohli vědět ?

Běžný text výzvy na prokázání nároku na odpočet DPH ze strany správce daně….“ u nároku na odpočet daně uplatněného z přijatých zdanitelných plnění na základě níže uvedených daňových dokladů, prokažte přijetí interních kontrolních mechanismů a relevantních opatření, aby v případě odhalení podvodného jednání nevznikly pochybnosti, že jste o podvodu na dani z přidané hodnoty se zřetelem ke všem okolnostem nemohli vědět. Tyto skutečnosti prokažte ve vazbě na zjištěné nestandardní okolnosti obchodních případů. Správcem daně zjištěné skutečnosti o podvodu na dani z přidané hodnoty a zjištěné nestandardní okolnosti vztahující se k přezkoumávaným obchodním transakcím jsou uvedeny v odůvodnění tohoto rozhodnutí…..“ A běžný postup Generálního finančního ředitelství při nákupu ? ….. zjevně nelze, ani při velmi profesionální péči  odhalit karuselový podvod když to nedokáže ani Generální finanční ředitelství…….

Zmírnění pokut za kontrolní hlášení

Ministerstvo financí nebude měnit zákon o DPH jak mu uložil Ústavní soud, nebo-li nález Ústavního soudu respektovat nebude, ale  na  finanční správě rozhodli, že budou promíjet pokuty za prodlení s kontrolním hlášením.  Doposud bylo možné, podle pokynu GFŘ promíjet pokutu pouze z důvodu nepříznivého zdravotního stavu nebo živelné pohromy.  Nyní je možné, podle doplnění pokynu,  za rok 2016 požádat o prominutí dvou pokut,… v roce 2017 lze prominout maximálně jednu pokutu. Platí to k dnešnímu datu, co se bude dít dál, uvidíme.  Shrnutí: kontrolní hlášení je v rozporu s ústavou a pokuty za jeho neplnění se budou promíjet na základě pokynem  stanovených podmínek. Takže nejdřív tvrdě proti plátcům na základě zákona v rozporu s ústavou a potom to zmírníme na základě pokynu. Uff.

Institut ručení za daň z přidané hodnoty i pro neplátce a běžné občany

Tak jsem si myslela, že mě v českých daních už málo co překvapí, ale to jsem se spletla. Dozvěděla jsem se, že finanční správa si vykládá institut ručení uvedený v §109 zákona o DPH (235/2004 Sb..) velmi široce a to  tak široce, že tam zahrnuje i běžné  občany, kteří nemají o principech DPH ani ponětí.  Tak se může stát, že si babička s dědečkem nechají na své chaloupce opravit střechu. Střechu jim opraví plátce DPH, vystaví jim fakturu včetně DPH, oni ji dodavateli řádně a včas  zaplatí. Jenže dodavatel DPH neodvede  na účet finanční správy i když zaplaceno dostal. Babička s dědečkem dostanou výzvu, ať zaplatí DPH znovu, tentokrát finanční správě jinak bude exekuce a zabavení domečku i s tou novou střechou. Pokud je z toho neklepne a budou mít ještě nějaké peníze a sílu se bránit, zaplatí ……….a  začnou se  modlit ať narazí na soudce se zdravým rozumem…….

Kontrolní hlášení u Ústavního soudu rozhodnuto

Ústavní soud sice částečně vyhověl ústavní stížnosti ke kontrolním hlášením,  ale zároveň shledal, že povinnost plátce DPH podávat kontrolní hlášení je s ústavou v souladu, byť je rozsah požadovaných údajů stanoven nikoliv zákonem ale pouze formulářem, protože údaje vyžadované kontrolním hlášením lze považovat za nezbytné pro dosažení cíle správy daní. Ústavní  soud to vyřešil tak, že ustanovení § 101d odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty k 31. 12. 2017 zrušil, protože podle jeho názoru by okamžitým zrušením tohoto ustanovení ztratila smysl celá právní úprava kontrolního hlášení.  Je  tak na Ministerstvu financí, aby zákon o DPH k 1.1. 2018 nějak znovelizovalo.  Pokuty za porušení povinnosti souvisejícími  s kontrolním hlášením jsou podle Ústavního soudu v pořádku. Tomu nerozumím, protože platí-li ústava, potom by mělo platit, že sankci lze uložit pouze za porušení zákona. U kontrolního hlášení jsou ukládány sankce za případné nesplnění povinnosti stanovené pouze formulářem a přesto je pokuta uložena v souladu se zákonem  – viz. bod 69 Nálezu Ústavního soudu  Pl. ÚS 32/15. Pozitivní nicméně je, že pouhé odeslání výzvy na email daňového subjektu není sto zahájit řízení (bod 72 a 73). Ústavní soud shledal rozpor s ústavním pořádkem u ustanovení § 101g odst. 5 zákona o dani z přidané hodnoty a toto ustanovení  zrušil s účinností ke dni vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Pokud je zrušené ustanovení v rozporu s ústavou, muselo být v rozporu od počátku a případné uložené sankce by měly být zrušeny.

Novinky v EET

E – shopy  nebudou podléhat EET ačkoliv  platební operace probíhají elektronicky. Jak se neustále mění vyjádření a metodické pokyny na stránkách GFŘ k EET, tak se  stále  mění i rozsah subjektů podléhajících EET. Následně se rozrůstá  diskuze nakolik je systém vůbec připraven pro plný provoz. Osobně si myslím, že pokud bude EET opravdu platit pro „všechny“ zůstane mnoho subjektů EET nepodléhajících, například lékaři, lékárny…Otázkou je, zda je  ukládání daňových povinností podle druhu podnikání a v různých lhůtách v souladu se zásadou rovnosti stanovenou daňovým řádem a ústavou. Spíš nikoliv.

Souběh funkcí podle Ústavního soudu není vyloučen

Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 22.9.2016 viz.: Nález Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 190/15 zpochybnil dosavadní judikaturu k tzv. souběhu funkcí. Dosavadní praxe práce souběh funkcí fakticky vylučovala.   Podle názoru Ústavního soudu „Má-li být zachován názor o nepřípustnosti souběhu funkcí, musí obecné soudy „v prvé řadě náležitě odůvodnit, proč si člen statutárního orgánu a korporace nemohou upravit vzájemná práva a povinnosti prostřednictvím smlouvy o výkonu funkce, pro který si zvolí režim zákoníku práce. Za druhé, musí obecné soudy odůvodnit, proč – pokud může člen statutárního orgánu část svých oprávnění k obchodnímu vedení delegovat na jiné (pověřené) osoby, ……….., není přípustné, aby tato působnost byla svěřena přímo členovi statutárního orgánu (a aby za tím účelem byla uzavřena s členem statutárního orgánu pracovní pracovněprávní smlouva). …..“ . Ústavní soud zdůraznil, že při posuzování smlouvy je vždy nutné upřednostnit takový výklad, který nezakládá její neplatnost a uvedený nález proto může být zásadním průlomem dosavadní praxe.

Prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení

Ústavní stížnost na kontrolní hlášení leží už téměř rok na Ústavním soudu, zatím bez rozhodnutí. GFŘ zatím vydalo Pokyn D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení. Pokyn upravuje postup finanční správy při rozhodování o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení dle § 101k ZDPH, ve výši  10, 30 a 50 tis. Kč. Podání žádosti je zpoplatněno 1 000 Kč. Poplatek lze uhradit hotově nebo převodem na účet správce daně. Žádost Je nutné podat do tří měsíců ode dne právní moci platebního výměru na pokutu. Druhou možností je podání odvolání a odmítnutí uhrazení pokuty z důvodu nezákonnosti kontrolního hlášení, tady je ovšem lhůta pro podání odvolání jen 30 denní.

Důchodci s vyššími příjmy od roku 2016 nemusí důchod danit

Ústavní soud přiznal ochranu důchodcům s vyššími příjmy, kteří museli zdanit i důchod pokud jejich přivýdělek byl vyšší než 840 tis. za rok. Od zveřejnění ve Sbírce zákonů přestane platit paragraf 4 odstavce 3 zákona o daních z příjmů. Za rok 2016 už nemusí důchodci s vyššími příjmy důchod danit.