Institut ručení za daň z přidané hodnoty i pro neplátce a běžné občany

Tak jsem si myslela, že mě v českých daních už málo co překvapí, ale to jsem se spletla. Dozvěděla jsem se, že finanční správa si vykládá institut ručení uvedený v §109 zákona o DPH (235/2004 Sb..) velmi široce a to  tak široce, že tam zahrnuje i běžné  občany, kteří nemají o principech DPH ani ponětí.  Tak se může stát, že si babička s dědečkem nechají na své chaloupce opravit střechu. Střechu jim opraví plátce DPH, vystaví jim fakturu včetně DPH, oni ji dodavateli řádně a včas  zaplatí. Jenže dodavatel DPH neodvede  na účet finanční správy i když zaplaceno dostal. Babička s dědečkem dostanou výzvu, ať zaplatí DPH znovu, tentokrát finanční správě jinak bude exekuce a zabavení domečku i s tou novou střechou. Pokud je z toho neklepne a budou mít ještě nějaké peníze a sílu se bránit, zaplatí ……….a  začnou se  modlit ať narazí na soudce se zdravým rozumem…….

Kontrolní hlášení u Ústavního soudu rozhodnuto

Ústavní soud sice částečně vyhověl ústavní stížnosti ke kontrolním hlášením,  ale zároveň shledal, že povinnost plátce DPH podávat kontrolní hlášení je s ústavou v souladu, byť je rozsah požadovaných údajů stanoven nikoliv zákonem ale pouze formulářem, protože údaje vyžadované kontrolním hlášením lze považovat za nezbytné pro dosažení cíle správy daní. Ústavní  soud to vyřešil tak, že ustanovení § 101d odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty k 31. 12. 2017 zrušil, protože podle jeho názoru by okamžitým zrušením tohoto ustanovení ztratila smysl celá právní úprava kontrolního hlášení.  Je  tak na Ministerstvu financí, aby zákon o DPH k 1.1. 2018 nějak znovelizovalo.  Pokuty za porušení povinnosti souvisejícími  s kontrolním hlášením jsou podle Ústavního soudu v pořádku. Tomu nerozumím, protože platí-li ústava, potom by mělo platit, že sankci lze uložit pouze za porušení zákona. U kontrolního hlášení jsou ukládány sankce za případné nesplnění povinnosti stanovené pouze formulářem a přesto je pokuta uložena v souladu se zákonem  – viz. bod 69 Nálezu Ústavního soudu  Pl. ÚS 32/15. Pozitivní nicméně je, že pouhé odeslání výzvy na email daňového subjektu není sto zahájit řízení (bod 72 a 73). Ústavní soud shledal rozpor s ústavním pořádkem u ustanovení § 101g odst. 5 zákona o dani z přidané hodnoty a toto ustanovení  zrušil s účinností ke dni vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Pokud je zrušené ustanovení v rozporu s ústavou, muselo být v rozporu od počátku a případné uložené sankce by měly být zrušeny.

Novinky v EET

E – shopy  nebudou podléhat EET ačkoliv  platební operace probíhají elektronicky. Jak se neustále mění vyjádření a metodické pokyny na stránkách GFŘ k EET, tak se  stále  mění i rozsah subjektů podléhajících EET. Následně se rozrůstá  diskuze nakolik je systém vůbec připraven pro plný provoz. Osobně si myslím, že pokud bude EET opravdu platit pro „všechny“ zůstane mnoho subjektů EET nepodléhajících, například lékaři, lékárny…Otázkou je, zda je  ukládání daňových povinností podle druhu podnikání a v různých lhůtách v souladu se zásadou rovnosti stanovenou daňovým řádem a ústavou. Spíš nikoliv.

Souběh funkcí podle Ústavního soudu není vyloučen

Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 22.9.2016 viz.: Nález Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 190/15 zpochybnil dosavadní judikaturu k tzv. souběhu funkcí. Dosavadní praxe práce souběh funkcí fakticky vylučovala.   Podle názoru Ústavního soudu „Má-li být zachován názor o nepřípustnosti souběhu funkcí, musí obecné soudy „v prvé řadě náležitě odůvodnit, proč si člen statutárního orgánu a korporace nemohou upravit vzájemná práva a povinnosti prostřednictvím smlouvy o výkonu funkce, pro který si zvolí režim zákoníku práce. Za druhé, musí obecné soudy odůvodnit, proč – pokud může člen statutárního orgánu část svých oprávnění k obchodnímu vedení delegovat na jiné (pověřené) osoby, ……….., není přípustné, aby tato působnost byla svěřena přímo členovi statutárního orgánu (a aby za tím účelem byla uzavřena s členem statutárního orgánu pracovní pracovněprávní smlouva). …..“ . Ústavní soud zdůraznil, že při posuzování smlouvy je vždy nutné upřednostnit takový výklad, který nezakládá její neplatnost a uvedený nález proto může být zásadním průlomem dosavadní praxe.

Prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení

Ústavní stížnost na kontrolní hlášení leží už téměř rok na Ústavním soudu, zatím bez rozhodnutí. GFŘ zatím vydalo Pokyn D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení. Pokyn upravuje postup finanční správy při rozhodování o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení dle § 101k ZDPH, ve výši  10, 30 a 50 tis. Kč. Podání žádosti je zpoplatněno 1 000 Kč. Poplatek lze uhradit hotově nebo převodem na účet správce daně. Žádost Je nutné podat do tří měsíců ode dne právní moci platebního výměru na pokutu. Druhou možností je podání odvolání a odmítnutí uhrazení pokuty z důvodu nezákonnosti kontrolního hlášení, tady je ovšem lhůta pro podání odvolání jen 30 denní.

Důchodci s vyššími příjmy od roku 2016 nemusí důchod danit

Ústavní soud přiznal ochranu důchodcům s vyššími příjmy, kteří museli zdanit i důchod pokud jejich přivýdělek byl vyšší než 840 tis. za rok. Od zveřejnění ve Sbírce zákonů přestane platit paragraf 4 odstavce 3 zákona o daních z příjmů. Za rok 2016 už nemusí důchodci s vyššími příjmy důchod danit.

Sběr dat a názor soudce Nejvyššího správního soudu

Vypadá to, že se nad sběrem dat ze strany státní správy soudci Nejvyššího správního soudu zamýšlejí ačkoliv Ústavní soud o zákonnosti  kontrolního hlášení doposud nerozhodl.  Podnikatelé mají stále více a více povinností vůči státu  aniž je vyřešena otázka  ochrany dat  proti neužití. Jakkoliv to článek nezmiňuje, ve věci kontrolního hlášení není  stanoven formát ani struktura zákonem, ale pouze informací na webu finanční správy. Je otázka zda by mohla být pokuta za nepodání kontrolní hlášení vůbec uložena. V kontextu názorů uvedených v rozhovoru nejspíše nikoliv.

Elektronická evidence tržeb už od 1. prosince 2016

Přiléhavě dne 13. dubna vyšel ve Sbírce zákonů zákon č. 43 zákon 112/2016 o Elektronické evidenci tržeb – EET. Zda  bude prospěšný pochybuji.  Výsledkem elektronizace, která údajně měla ulehčit práci firmám i úředníkům bude nejspíše jen další administrativní zátěž firem. Poplatníků poskytujících ubytovací a stravovací služby se týká už od září 2016, protože od září bude možné žádat autentizační údaje.  Od 1.3.2017 dopadne EET na velkoobchod a maloobchod, od 1.3.2018 na ostatní činnosti mimo svobodných povolání a vybraných řemesel a výrob. Od 1.6.2018 potom všichni ostatní zbývající.  Z EET jsou vyjmuty příjmy z pronájmu.  Jak to nakonec dopadne závisí na postoji Ústavního soudu, který má rozhodnout, na základě  stížnosti  zda byl zákon přijat v souladu s jednacím řádem sněmovny. Snad se Ústavní soud do konce roku vyjádří.

Zásadní změna kritérií pro povinné ověření účetní závěrky auditorem

Od 1.1.2016 platí novela zákona o účetnictví a vyhláška 500/2002 Sb..  Společnosti a družstva, která podléhala auditu v minulých letech a měla z toho důvodu prodloužený termín pro podání daňového přiznání  by měla prověřit, zda se na ně povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem vztahuje i nadále. Pokuty za pozdní podání daňového přiznání se odvíjí i od výše přiznané daně, a jistota v termínu podání je nezbytností.  Je pravděpodobné, že poměrně velká část účetních jednotek, která splnila podmínky  pro ověření účetní závěrky za rok 2014 – 2015 a domnívá se, že  i  za  rok 2016 je  auditovanou účetní jednotkou, zjistí, že tomu tak není. Důvodem je absence přechodných ustanovení zákona o účetnictví. Předcházející období tedy rok 2015 se proto bude posuzovat již podle nových podmínek.  Pro doklad placení daně tak mohou využít služeb daňových poradců. Novelami  není nijak dotčeno právo účetních jednotek, v rámci své právní jistoty, ověřit účetní závěrku auditorem dobrovolně.

Daňové penále je trestem

Podle názoru Nejvyššího správního soudu (NSS) je správce daně při předpisu penále povinen postupovat pro poplatníka příznivějším způsobem,  je-li to možné,   Jeden  z nových a  velmi podnětných   rozsudků  Nejvyššího správního soudu uvádí,  že penále je trestem a například u penále z titulu  snížení daňové ztráty se postupuje podle novější právní úpravy, tedy podle daňového řádu  zákon 280/2009 Sb., protože je pro poplatníka výhodnější.