Souběh funkcí podle Ústavního soudu není vyloučen

Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 22.9.2016 viz.: Nález Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 190/15 zpochybnil dosavadní judikaturu k tzv. souběhu funkcí. Dosavadní praxe práce souběh funkcí fakticky vylučovala.   Podle názoru Ústavního soudu „Má-li být zachován názor o nepřípustnosti souběhu funkcí, musí obecné soudy „v prvé řadě náležitě odůvodnit, proč si člen statutárního orgánu a korporace nemohou upravit vzájemná práva a povinnosti prostřednictvím smlouvy o výkonu funkce, pro který si zvolí režim zákoníku práce. Za druhé, musí obecné soudy odůvodnit, proč – pokud může člen statutárního orgánu část svých oprávnění k obchodnímu vedení delegovat na jiné (pověřené) osoby, ……….., není přípustné, aby tato působnost byla svěřena přímo členovi statutárního orgánu (a aby za tím účelem byla uzavřena s členem statutárního orgánu pracovní pracovněprávní smlouva). …..“ . Ústavní soud zdůraznil, že při posuzování smlouvy je vždy nutné upřednostnit takový výklad, který nezakládá její neplatnost a uvedený nález proto může být zásadním průlomem dosavadní praxe.

Prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení

Ústavní stížnost na kontrolní hlášení leží už téměř rok na Ústavním soudu, zatím bez rozhodnutí. GFŘ zatím vydalo Pokyn D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení. Pokyn upravuje postup finanční správy při rozhodování o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení dle § 101k ZDPH, ve výši  10, 30 a 50 tis. Kč. Podání žádosti je zpoplatněno 1 000 Kč. Poplatek lze uhradit hotově nebo převodem na účet správce daně. Žádost Je nutné podat do tří měsíců ode dne právní moci platebního výměru na pokutu. Druhou možností je podání odvolání a odmítnutí uhrazení pokuty z důvodu nezákonnosti kontrolního hlášení, tady je ovšem lhůta pro podání odvolání jen 30 denní.

Důchodci s vyššími příjmy od roku 2016 nemusí důchod danit

Ústavní soud přiznal ochranu důchodcům s vyššími příjmy, kteří museli zdanit i důchod pokud jejich přivýdělek byl vyšší než 840 tis. za rok. Od zveřejnění ve Sbírce zákonů přestane platit paragraf 4 odstavce 3 zákona o daních z příjmů. Za rok 2016 už nemusí důchodci s vyššími příjmy důchod danit.

Sběr dat a názor soudce Nejvyššího správního soudu

Vypadá to, že se nad sběrem dat ze strany státní správy soudci Nejvyššího správního soudu zamýšlejí ačkoliv Ústavní soud o zákonnosti  kontrolního hlášení doposud nerozhodl.  Podnikatelé mají stále více a více povinností vůči státu  aniž je vyřešena otázka  ochrany dat  proti neužití. Jakkoliv to článek nezmiňuje, ve věci kontrolního hlášení není  stanoven formát ani struktura zákonem, ale pouze informací na webu finanční správy. Je otázka zda by mohla být pokuta za nepodání kontrolní hlášení vůbec uložena. V kontextu názorů uvedených v rozhovoru nejspíše nikoliv.

Elektronická evidence tržeb už od 1. prosince 2016

Přiléhavě dne 13. dubna vyšel ve Sbírce zákonů zákon č. 43 zákon 112/2016 o Elektronické evidenci tržeb – EET. Zda  bude prospěšný pochybuji.  Výsledkem elektronizace, která údajně měla ulehčit práci firmám i úředníkům bude nejspíše jen další administrativní zátěž firem. Poplatníků poskytujících ubytovací a stravovací služby se týká už od září 2016, protože od září bude možné žádat autentizační údaje.  Od 1.3.2017 dopadne EET na velkoobchod a maloobchod, od 1.3.2018 na ostatní činnosti mimo svobodných povolání a vybraných řemesel a výrob. Od 1.6.2018 potom všichni ostatní zbývající.  Z EET jsou vyjmuty příjmy z pronájmu.  Jak to nakonec dopadne závisí na postoji Ústavního soudu, který má rozhodnout, na základě  stížnosti  zda byl zákon přijat v souladu s jednacím řádem sněmovny. Snad se Ústavní soud do konce roku vyjádří.

Zásadní změna kritérií pro povinné ověření účetní závěrky auditorem

Od 1.1.2016 platí novela zákona o účetnictví a vyhláška 500/2002 Sb..  Společnosti a družstva, která podléhala auditu v minulých letech a měla z toho důvodu prodloužený termín pro podání daňového přiznání  by měla prověřit, zda se na ně povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem vztahuje i nadále. Pokuty za pozdní podání daňového přiznání se odvíjí i od výše přiznané daně, a jistota v termínu podání je nezbytností.  Je pravděpodobné, že poměrně velká část účetních jednotek, která splnila podmínky  pro ověření účetní závěrky za rok 2014 – 2015 a domnívá se, že  i  za  rok 2016 je  auditovanou účetní jednotkou, zjistí, že tomu tak není. Důvodem je absence přechodných ustanovení zákona o účetnictví. Předcházející období tedy rok 2015 se proto bude posuzovat již podle nových podmínek.  Pro doklad placení daně tak mohou využít služeb daňových poradců. Novelami  není nijak dotčeno právo účetních jednotek, v rámci své právní jistoty, ověřit účetní závěrku auditorem dobrovolně.

Daňové penále je trestem

Podle názoru Nejvyššího správního soudu (NSS) je správce daně při předpisu penále povinen postupovat pro poplatníka příznivějším způsobem,  je-li to možné,   Jeden  z nových a  velmi podnětných   rozsudků  Nejvyššího správního soudu uvádí,  že penále je trestem a například u penále z titulu  snížení daňové ztráty se postupuje podle novější právní úpravy, tedy podle daňového řádu  zákon 280/2009 Sb., protože je pro poplatníka výhodnější.

Kontrolní hlášení a DPH od 1.1.2016 pouze elektronicky

Kontrolní hlášení a DPH od 1.1.2016 bude možné podat pouze elektronicky.  Vzhledem ke stávajícím poruchám systému  při zpracování násobně menšího objemu dat nezbude než počkat nakolik bude systém roku 2016 funkční, bezchybný a bezpečný. Vzhledem k mimořádnému nárůstu dat v roce 2016 nelze  kolapsy vyloučit. V dané chvíli  není ani jasné jak mají plátci postupovat v případě nefunkčnosti systému trvajícího několik dní, přitom pokuty za nepodání a opožděné podání jsou značné a budou ukládány automaticky.  Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši 1000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván. Pokud podá dodatečně až na základě výzvy správce daně platí pokutu 10 000 Kč. Pokuta 30 000 Kč se uplatní v případě, že plátce  nepodá opravné hlášení ani  na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení a pokuta 50 000 Kč pokud plátce hlášení  nepodá ani v náhradní lhůtě. V případě že Finanční úřad dospěje k názoru, že nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením je závažně ztížena nebo mařena správa daní, udělí pokutu až do výše 500 000 Kč.  Takový závěr by měl správce daně řádně zdůvodnit.  Jaký bude postup pro případ, že kontrolní hlášení nebude možné podat z důvodu kolapsu systému v zákoně řešeno není.

Elektronická evidence tržeb se odsouvá

Elektronická evidence tržeb nejspíše nebude zavedena od počátku roku 2016, ale patrně se odsune na polovinu příštího roku. Náměstkyně ministra financí v rozhovoru pro ČT 24 uvedla, že EET budou muset vést i sportovci, herci a podobné profese, tj. osoby s příjmy z nezávislého povolání. Podle stanovisek  odborné veřejnosti není tento názor udržitelný. EET mají podléhat fyzické osoby s příjmy ze samostatné činnosti, která je podnikáním. Kdy se činnost považuje za podnikání stanoví občanský zákoník.  Je tomu tak tehdy, pokud má  fyzická osoba živnostenské oprávnění nebo oprávnění vyplývající z jiného zákona – advokáti, auditoři, notáři, daňoví poradci a pod. Osoby  vykonávající nezávislé povolání bez živnostenské oprávnění nebo oprávnění vyplývajícího z jiného zákona by tak neměly EET podléhat. Pokud ministerstvo financí však na svém názoru setrvá, nezbude, než vyčkat  na rozhodnutí soudu.

 

Daňové přiznání za rok 2014 a účetní závěrka v PDF

Společnosti (nebo jejich zástupci), které mají povinně datovou schránku podávají  svá daňová přiznání výhradně elektronicky. V současné době správci daně, na základě instrukcí GFŘ (pokyn D349), vyžadují podání účetní závěrky ve formátu xml, , v  případech kdy je účetní závěrka přiložena v PDF  nebo není přiložena vůbec. Naprostá většina účetních programů nepodporuje formáty stanovené uvedeným pokynem a daňové subjekty fakticky dobrovolně přikládají účetní závěrky alespoň ve formátu PDF.  Je-li česká republika právním státem, potom nelze povinnosti ukládat jinak, než zákonem, jeho prováděcí Vyhláškou či individuálními rozhodnutími. Jakékoliv „stanovení povinností“ na základě „Pokynu k vyplnění přiznání“, Pokynu řady D-xx, atd. proto nejsou a nemohou být právně závazná, přesto jsou, pod hrozbou,  vyžadována. Požadavek správce daně nadto zcela pomíjí skutečnost zda vůbec může existovat účetní závěrka, jako dokument, pokud nebyla k datu podání daňového přiznání schválena (viz. zákon o účetnictví). Podává-li daňové přiznání  daňový poradce, který ani není pověřen ke zpracování účetní závěrky ani za ni neodpovídá, nelze požadavek správce daně fakticky splnit vůbec, protože EPO – Elektronická podání pro finanční správu vůbec neumožňuje podání daňového přiznání daňovým poradcem a nezávisle na něm účetní závěrky podané daňovým subjektem.  Pokud bylo daňové přiznání podáno řádně a včas, ve formátu čitelném pro správce daně, byla zákonem uložená povinnost nesporně splněna a případné výzvy na odstranění vad podání mají být řádně zdůvodněny platnými právními předpisy, nikoliv pokynem GFŘ. Před zaplacením pokuty za údajně nesprávné podání správci daně,  nebo jiné sankce, je proto vhodné se zamyslet, zda skutečně došlo k nesplnění zákonné povinnosti a podle toho zvolit procesní obranu.