Souběh funkcí podle Ústavního soudu není vyloučen

Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 22.9.2016 viz.: Nález Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 190/15 zpochybnil dosavadní judikaturu k tzv. souběhu funkcí. Dosavadní praxe práce souběh funkcí fakticky vylučovala.   Podle názoru Ústavního soudu „Má-li být zachován názor o nepřípustnosti souběhu funkcí, musí obecné soudy „v prvé řadě náležitě odůvodnit, proč si člen statutárního orgánu a korporace nemohou upravit vzájemná práva a povinnosti prostřednictvím smlouvy o výkonu funkce, pro který si zvolí režim zákoníku práce. Za druhé, musí obecné soudy odůvodnit, proč – pokud může člen statutárního orgánu část svých oprávnění k obchodnímu vedení delegovat na jiné (pověřené) osoby, ……….., není přípustné, aby tato působnost byla svěřena přímo členovi statutárního orgánu (a aby za tím účelem byla uzavřena s členem statutárního orgánu pracovní pracovněprávní smlouva). …..“ . Ústavní soud zdůraznil, že při posuzování smlouvy je vždy nutné upřednostnit takový výklad, který nezakládá její neplatnost a uvedený nález proto může být zásadním průlomem dosavadní praxe.